Anglie plná zážitků

Na konci září se jako každoročně uskutečnil zájezd do Anglie. V neděli dopoledne jsme se sešli před školou a za doprovodu paní učitelek Švecové, Krejčířové a Fabešové jsme vyrazili. Cestou jsme ještě v Praze nabrali naši ostravskou průvodkyni. Putování bylo předlouhé, projeli jsme přes Nizozemí, Belgii, Německo až do francouzského přístavu Calais. Tam jsme už v pondělí ráno nasedli na trajekt a za hodinu a půl jsme byli v Anglii, v přístavu Dover, kde jsme také strávili náš první den. Prvně jsme se prošli po bílých doverských útesech, kde jsme potkali i pár krav. Následně naše kroky směřovaly do města a na hrad, kde jsme absolvovali prohlídku. Potom už jsme se přesunuli na vlakové nádraží a vlakem jsme se přemístili do města Canterbury. Tam jsme se zase porozhlédli, ale náš hlavní cíl byla canterburská katedrála. Mohli jsme si ji vlastní tempem projít a pak už si jít po svých. Po rozchodu jsme se už vydali směr Londýn k našim hostitelským rodinám.

Druhý den nás ráno opět čekaly útesy. Tentokrát to ale byly Seven Sisters. Tyto útesy jsou poblíž přímořského města Brighton, tam jsme také následně směřovali. Někteří zamířili do akvária, jiní na molo a někdo se i stihl vykoupat. Tak či tak nás pak opět čekala krátká prohlídka města a na závěr dne i vyhlídka UFO i360, která je vysoká 162 metrů.

Třetí den ráno nás čekal hrad Warwick. Tam jsme strávili celé dopoledne, prostory byly opravdu krásné a toto místo určitě doporučuji. Odpoledne nás čekal Stradtford nad Avonou, neboli Shakespearovo rodné město. Opět jsme se prošli, viděli jsme spoustu domů spojených se Shakespearem a jeho životem a nakonec jsme i do jeho rodného domu zavítali.

Poslední den byl Londýn. Už předem bylo jasné, že to bude náročný den. Měli jsme totiž během jednoho dne zvládnout dvoudenní program. Začali jsme už brzy ráno na kopci Greenwich. Odtud jsme sešli dolů k řece Temži a následovala plavba. Propluli jsme pod mostem Tower Bridge a nakonec jsme vystoupili u Shakespearova divadla, u The Globe. Tam jsme absolvovali prohlídku a to bylo zajímavé, věděli jste že Globe má otevřenou střechu? Já doteď teda ne. Nicméně pak už jsme se všemožnými uličkami dostali zpět k Tower Bridge, ten jsme přešli a kolem Tower of London jsme pokračovali na Trafalgar Square. No a za závěr dne jsme šli k Westminster Abby a k Big Benu. Potom jsme se metrem přesunuli k našemu autobusu a už nás zase jen čekala dlouhá cesta domů, která byla bohužel obohacená i o spoustu kolon.

Ale celkově byl toto úžasný týden, který zase prohloubil naše přátelství a my jsme za to moc vděční. Máme taky nějaké zajímavé historky a příběhy a na ty přichází čas právě teď.

Máme jeden roztomilý zážitek hned z počátku jízdy autobusem. Až do Jihlavy nás doprovodili dva kluci z 3.A na motorkách. Jako z filmu.

Na naší cestě za dobrodružstvím vznikla whatsappová skupina, kde se objevovaly sem tam nějaké informace, nebo fotky z jednotlivých dnů. Nebo i memes. Filip ze 3.A schytal krátký videoklip. Nebo i editované vánoční přáníčko. Nesmím zapomenout na fotku Máci u koše s nápisem Máca. Znamení???

Mnozí z nás si z výletu odnáší krásné vzpomínky na hostitelské rodiny. Máca z oktávy si s jeho skupinkou odnáší náhodné zvuky a zaklínadla, co jejich paní domácí prováděla. Co se v tom bytě doopravdy stalo, vědí jen oni.

Nebo i zážitků s jídlem je spousta. Například naše typické anglické jídlo, co se skládalo z kaše, zeleniny, párků a uho, co jsme dostali od paní domácí. Octové brambůrky, co nikdo nechtěl jíst. Ale i snaha najít jiný oběd než je sendvič z toustového chleba. Obědy jsme si napříč autobusem vyměňovali poměrně často. Bronzovou medaili uděluji Kátě (naše skvělá redaktorka) a jejímu kečupu, co si vezla z Česka.

Naše hostitelka má sestru, která se taktéž ujala jedné skupinky z naší školy. V následujících dnech jsme objevili, že snídaně, co my dostaneme, dostávají holky o den později v úplně stejné podobě.

Jo a chudák Sisi, i přes její intoleranci, dostala jídlo s lepkem.

Respekt.